ŽENY s česko-židovskými kořeny
Engelová Gertruda
Gertruda Engelová (16. května 1910, Český Krumlov – †10. října 2003, Praha) byla česká lékařka židovského původu, první žena přijatá do československé armády a významná účastnice druhého odboje.
Narodila se v rodině Mořice a Merty Frankensteinových, dětství strávila v Žatci. Roku 1936 promovala na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a začala působit na německé klinice a posléze na dětské klinice prof. Jiřího Brdlíka. V roce 1938 však byla kvůli svému židovskému původu nucena opustit práci a odešla do exilu v Polsku, kde se seznámila s Františkem Engelem. Po vypuknutí války uprchla do Sovětského svazu a 11. února 1942 vstoupila do 1. československé samostatné brigády. Působila nejprve v polní nemocnici v Buzuluku, později i přímo na frontě jako sanitářka. Zúčastnila se bitvy u Sokolova, bojů na Ukrajině i operace u Dukelského průsmyku. Na konci války dosáhla hodnosti podporučíka. Po válce působila jako vojenská lékařka v Ústřední vojenské nemocnici v Praze a byla postupně povýšena až na hodnost plukovnice v. v. Byla nositelkou řady domácích i zahraničních vyznamenání, včetně Československého válečného kříže 1939 a sovětské Medaile za vítězství nad Německem.
Svým životem a službou se stala symbolem odvahy, profesionality a odhodlání žen ve válečném lékařství. Její přínos spočívá nejen v průkopnictví v armádním prostředí, ale také v mimořádném nasazení v boji za svobodu.
Autor portrétu: Matěj Pelikán
