Věra Gissingová (4. července 1928, Čelákovice – 12. března 2022, Wargrave) byla česko-britská spisovatelka, překladatelka a pamětnice holocaustu, která svým životním příběhem připomínala odvahu i krutost 20. století.
Narodila se jako Věra Diamantová v židovské rodině v Čelákovicích. Její dětství přerušila nacistická okupace. V roce 1939 se stala jedním z 669 dětí, které díky britskému makléři Nicholasi Wintonovi unikly transportům smrti – byla odvezena do Británie, zatímco její rodiče zůstali a později zahynuli v koncentračním táboře. Bylo jí jedenáct let, když je viděla naposledy.
Po válce se vrátila do Československa, aby zjistila, že přežila pouze její sestra. V roce 1948 emigrovala zpět do Spojeného království, kde se usadila natrvalo. Pracovala jako překladatelka a později se stala uznávanou autorkou memoárů. Její nejznámější kniha Perličky dětství zachycuje dětství, útěk před nacisty i bolestné ztráty skrze deníkové záznamy a dopisy, které si psala s rodiči.
Po zbytek života se věnovala připomínání hrůz holocaustu a Wintonovy záchranné akce. Aktivně spolupracovala na dokumentech, knihách i vzpomínkových akcích, včetně publikace Nicholas Winton a zachráněná generace. Její svědectví inspirovalo nejen čtenáře, ale i další generace, které díky ní nezapomínají na minulost.
Věra Gissingová zůstává symbolem odvahy, lidské odolnosti a síly sdílet bolestné, ale důležité příběhy historie.
