Hedy Lamarr (9. listopadu 1914, Vídeň – 19. ledna 2000, Orlando, Florida) byla rakousko-americká herečka a vynálezkyně. Proslavila se jako filmová hvězda zlaté éry Hollywoodu, ale zároveň stála u zrodu technologií, které dnes umožňují bezdrátovou komunikaci.
Narodila se jako Hedwig Eva Maria Kiesler v židovské rodině ve Vídni. Její matka Gertrud pocházela z Ústí nad Labem, část příbuzných žila i v Praze. Díky těmto vazbám měla Hedy blízko k českému prostředí. V mládí studovala balet, klavír a jazyky. Průlomovou roli získala ve filmu Extáze (1933) režiséra Gustava Machatého, natáčeném v Československu. Film vyvolal mezinárodní kontroverze a udělal z ní hvězdu.
Po emigraci do USA přijala umělecké jméno Hedy Lamarr. Stala se předobrazem klasické „femme fatale“ a právě její tvář údajně inspirovala Walta Disneyho při tvorbě animované podoby Sněhurky. Vedle herectví se ale věnovala i vynalézání. Během druhé světové války spolu s hudebníkem Georgem Antheilem vyvinula technologii frekvenčního skákání (FHSS), která položila základy Wi-Fi, Bluetooth a GPS.
V roce 1997 byla oceněna za přínos vědě. Zemřela v roce 2000 na Floridě, její popel byl podle přání rozptýlen na vídeňském centrálním hřbitově.
Hedy Lamarr zůstává ikonou spojení krásy, talentu a technické vynalézavosti – s kořeny sahajícími až do srdce Evropy.
