Zuzana Růžičková, provdaná Kalabisová (14. ledna 1927 Plzeň – 27. září 2017 Praha), byla česká cembalistka, klavíristka a hudební pedagožka, světově proslulá interpretka díla Johanna Sebastiana Bacha.
Narodila se v židovské rodině v Plzni, kde také začala studovat hudbu. Její život tragicky ovlivnila druhá světová válka – v roce 1942 byla deportována do Terezína, následně prošla Osvětimí a Bergen-Belsenem. V koncentračních táborech přežila skvrnitý tyfus a těžké podmínky, přesto si uchovala vnitřní sílu i lásku k hudbě.
Po válce se vrátila do Plzně a pokračovala ve studiu hry na klavír. V roce 1947 byla přijata na Akademii múzických umění v Praze, kde se začala věnovat cembalu. Průlomem v její kariéře bylo vítězství na mezinárodní soutěži v Mnichově v roce 1956, po kterém dále studovala v Paříži.
Zuzana Růžičková se proslavila jako první interpretka, která kompletně nahrála celé Bachovo dílo pro klávesové nástroje. Vystupovala po celém světě, působila jako sólistka České filharmonie (1979–1990) a vyučovala na akademiích v Praze, Bratislavě i v zahraničí. Získala řadu prestižních ocenění, včetně francouzského titulu Rytíř umění a literatury či české Medaile Za zásluhy.
Zuzana Růžičková výrazně přispěla k renesanci barokní hudby ve 20. století a inspirovala celé generace hudebníků svým uměním, lidskostí i odvahou. Její život je důkazem, že hudba může být nejen uměním, ale i cestou ke svobodě.
