Ilse Weberová (11. ledna 1903 Vítkovice – 6. října 1944 Auschwitz-Birkenau), byla židovská básnířka, spisovatelka a skladatelka písní, známá především svou tvorbou pro děti. Rovněž skládala písně a vyučovala hře na mandolínu.
Narodila se v roce 1903 ve Vítkovicích jako Ilse Herlinger. Psala německy básně, pohádky a divadelní scénky pro děti. Už v roce 1928 vyšly její pohádky Märchen. V roce 1930 se vdala za Williho Webera. Usadili se v Praze, kde spolupracovala s Československým rozhlasem. Po okupaci Československa emigroval její starší syn Hanuš do Švédska a ona, její manžel Willi a mladší syn Tomáš byli deportováni do Terezína. V Terezíně pracovala jako dětská sestra a složila více než 60 písní a básní, včetně známých ukolébavek a písní jako Ich wandre durch Theresienstadt (Procházím se Terezínem) a Wiegala (Ukolébavka). V říjnu 1944 byl její manžel povolán do transportu do Auschwitz-Birkenau. Ilse se svým synem Tomášem nastoupili dobrovolně do stejného transportu a zahynuli v plynové komoře. Manžel Willi přežil a zachránil rukopisy její tvorby, které byly po válce znovu nalezeny.
V českém překladu vyšla v roce 2012 kniha „Kdy skončí naše utrpení: Dopisy (1933–1944) a básně z Terezína“ a v roce 2015 vyšly pohádky „Dobrodinec Báruch: Židovské pohádky“, které vybrala a přeložila Zlata Kufnerová.
Weberová zanechala významný literární a hudební odkaz, který si připomínáme i dnes prostřednictvím jejích básní a písní, které byly zpívány na koncertech, včetně vzpomínkové akce v Jeruzalémě v roce 2018.
